Litoměřice: Dekarbonizace systémů dálkového vytápění s využitím geotermální energie a integrace alternativních zdrojů energie 
Město Litoměřice ve spolupráci s Univerzitou Karlovou využívá geotermální energii k postupnému přechodu na bezuhlíkový systém dálkového vytápění.
Základní informace
| Název obce/města/regionu: | Litoměřice |
|---|---|
| Příjmení, jméno: | Antonín Tym |
| Organizace: | Univerzita Karlova - Přírodovědecká fakulta / Město Litoměřice |
| E-mail: | antonin.tym@natur.cuni.cz |
| Telefon: | 725 095 137 |
| Téma: | Energie; energetické úspory, využivání obnovitelných zdrojů |
Popis a výstupy |
|
| Co bylo cílem? Co byly hlavní výstupy? Jaký byl průběh / kroky realizace? | Obecným cílem bylo, reps. je přispět k řešení energetické transformace České republiky, jejímž hlavním problémem je vysoká závislost energetiky na fosilních zdrojích a nedostatek lidských zdrojů pro rozvíjející se energetické obory. V užším smyslu je pak nutné řešit nízký podíl obnovitelných zdrojů energie zejména v sektoru zásobování teplem, které je silně závislé na uhlí a dovozu zemního plynu, což vytváří energetickou závislost a brání dosažení klimatické neutrality. Jediným reálně místně dostupným a dostatečně objemným čistým zdrojem tepelné energie je přitom geotermální energie v kombinaci s dalšími technologiemi, jako jsou tepelná čerpadla či odpadní teplo, resp. chlazení. Projekt, resp. série více na sebe navazujících projektů má prokázat vhodnost využití geotermální energie v konkrétních podmínkách středně velkého města (24 tis. obyvatel), v kombinaci s dalšími zdroji energie a vhodným integrovaným systém řízení. Získaná energie bude využita v systému komunitní energetiky, kde se doposud uplatňuje zejména elektřina, nicméně tento systém je vhodný i pro sdílení tepelné energie, resp. chladu. Projekt kombinuje základní a aplikovaný výzkum a demonstraci konkrétních technologií v reálných podmínkách provozu systému dálkového vytápění (CZT). Jeho cílem je rovněž poskytování informací, provozních a investičních dat a další služby ostatním samosprávám, resp. investorům tak, aby byli schopni realizovat obdobné zdroje v dalších lokalitách s ohledem na místní podmínky a potřeby. Jedná se o dlouhodobý projekt, který je realizován v postupných krocích od r. 2006 a má doposud tři hlavní etapy: Etapa 1 (2006-2013) - vyhodnocení energetického potenciálu dostupných alternativních a obnovitelných zdrojů energie využitelných pro systém dálkového vytápění v Litoměřicích; výstupem bylo několik analýzy a studií a zejména realizace ověřovacího vrtu PVGT-LT1 do 2,1 km, který poskytl potřebná data pro další rozhodování. Etapa 2 (2014-2020) - založení výzkumné infrastruktury RINGEN (Reseach Infrastructure for Geothermal ENergy) a vybudování výzkumného centra zaměřeného na technologie využívání hlubinné a mělké geotermální energie a ukládání tepla do horninového prostředí Etapa 2 (2020-současnost) - příprava a realizace výzkumného projektu SYNERGYS - systémy pro energetickou synergii, jehož součástí je vybudování několika geotermálních zdrojů, vodíkového zdroje a dalších inovativních zdrojů, které budou demonstrovat různé přístupy k dekarbonizaci energetiky na místní úrovni s využitím nejnovějších technologií, znalostí a zkušeností z Evropy a zámoří. Hlavními výstupy jsou: Etapa 1: studie a realizace průzkumného geotermálního vrtu a zajištění potřebných povolení pro budoucí hlubinné a mělké geotermální zdroje Etapa 2: vybudování výzkumného centra RINGEN, sestavení mezinárodního výzkumného týmu, pořízení přístrojového vybavení a instalace seismické monitorovací sítě Etapa 3 (v realizaci): Zahrnuje zejména hlubinný geotermální zdroj do 3-4 km, mělká geotermální úložiště tepla v hloubkových úrovních 100-500m, 0,5MW vodíkový zdroj spojený s 0,5MW fotovoltaickou elektrárnou, solárně termické zdroje a další doplňkové technologie pro jejich efektivní integraci a dlouhodobý monitoring, vytvoření edukativního a tréninkového centra, socioekonomické analýzy dopadů geotermálních zdrojů, definice environmentálního, bezpečnostního a právního rámce pro využívání geotermální energie a další inovativní energetické zdroje |
|---|---|
| Navazuje Váše aktivita/projekt na nějaký politicko-strategický dokument? | Projekt navazuje na Strategický plán města Litoměřice, konkrétně Oblast D: Litoměřice město inovací: energeticky nezávislé a nízkoemisní město. Zároveň navazuje na Národní priority orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací |
| Vznikly konkrétní dokumenty (publikace, videozáznamy, metodiky.. )? | V rámci jednotlivých projektů vznikla celá řada dokumentů, zejména studie využití geotermální energie v systému CZT (2011), studie proveditelnosti (2011, 2016, 2022), vědeckých publikací a článků, reportáží a dalších výstupů. Výstupy ke stažení na www.rin-gen.cz |
| Začátek aktivity: | 01.01.2007 |
| Jak byla aktivita financována? | Aktivity byly realizovány s využitím zdrojů města Litoměřice, domácích a evropských dotačních titulů a vlastního podílu jednotlivých partnerů projektu z akademické a vědecké sféry. Viz finanční náklady. |
| Detailní rozpis: | Etapa 1: 72 mil bez DPH; dotace MPO (cca 80 % a rozpočet města Litoměřice) Etapa 2: 131 mil Kč; dotace MŠMT (28 mil Kč) a OP VVV (103 mil Kč) Etapa 3: předpoklad 1,226 mld Kč; dotace OP ST (1,2 mld Kč) a Horizon Europe (26 mil Kč) |
Doporučení a inspirace |
|
| Jaká doporučení/rady lze z realizace Vašich aktivit vyvodit a poskytnout ostatním obcím/městům s podobným záměrem? | Energetická transformace, zjednodušeně řečeno přechod na obnovitelné nebo alternativní zdroje pro vytápění a chlazení, event. výrobu elektrické energie, je dlouhodobý proces vyžadující poměrně velké lidské a finanční zdroje a přiměřenou míru stability v rozhodování, které můžeme označit jako strategické, a to jak na straně veřejné, tak soukromé sféry. Projekt, resp. projekty tohoto druhu, jednoznačně prokazují nezbytnost spolupráce i) místních samospráv, které jsou zpravidla koncovými zákazníky (tj. vynakládají za energie nemalé prostředky) a/nebo rovněž provozovateli energetických soustav či dílčích zdrojů a vlastníky pozemků/infrastruktury, ii) provozovatelů soustav CZT nebo obecně dodavatelů energií a iii) výzkumné sféry, která disponuje potřebným know-how a vyvažuje informační asymetrii mezi samosprávami a firmami a může vystupovat jako garant nezávislého a transparentního postupu. Dále je možné doporučit: • nešetřit na přípravě, lidské kapacitě, odborném zázemí, cílené a transparentní komunikaci • rozhodnutí o směřování v oblasti energetiky je strategické, s dlouhodobým dopadem na rozvoj města/obce, determinuje směřování v horizontu 10-30 let • rozhodnutí by měla být založena na důkladném vyhodnocení možností, a to jak finančních, tak technologických, s ohledem na dopady na životní prostředí a sociálně-ekonomickou situaci dané lokality (tj. místní zaměstnanost, energetická chudoba, bezpečnost dodávek apod.) • rozhodování nesmí být založeno pouze na ekonomické efektivitě daného řešení (tj. cost-benefit analýze apod.), ale na premise, že energie nesmí mít negativní dopad na životní prostředí, musí být místně dostupné a v dlouhodobém horizontu by jejich generování mělo pozitivně přispívat k rozvoji místní ekonomiky a komunity; energie je prostředkem pro udržitelný rozvoj, nikoliv její překážkou • rozhodnutí by mělo být společné, tj. založené např. na memorandu či dohodě o strategické spolupráci mezi klíčovými aktéry, tj. minimálně města / obce či jejich sdružení a provozovatele/dodavatele energií • zpravidla neexistuje jedno nejlepší řešení, bude se vždy jednat o kombinaci zdrojů, kde vedle investičních a provozních nákladů bude hrát významnou roli technická proveditelnost, akceptace ze strany klíčových aktérů a faktor bezpečnosti a dostupnosti, tj. kontroly nad daným zdrojem, která má zásadního hodnotu pro stabilitu a rozvoj dané lokality • lze doporučit sdružená řešení, kde více obcí/měst sdílí přínosy, ale také rizika • nedělat nic a nechat to na druhých je horší, než hledat vlastní cestu a případně nedosáhnout všech výsledků a nenaplnit očekávání |
| Jaké byly silné stránky Vaší aktivity/projektu při jeho realizaci? | • dlouhodobá stabilita a podpora vedení města • úzká spolupráce s akademickou a výzkumnou sférou • aktivní zapojení firemního prostředí • schopnost získávat externí zdroje |
| Jaké byly slabé stránky Vaší aktivity/projektu při jeho realizaci? | • pomalý postup vpřed a opakování chyb • obecně slabá podpora státu směrem k obnovitelným zdrojům a zpochybňování nástupu klimatických změn • představa, že importovaná levnější energie je lepší než ta o něco dražší, ale místně dostupná |
Monitorování a evaluace |
|
| Byl nějakým způsobem měřen a vyhodnocen dopad realizované aktivity/projektu? | Projekty jsou dlouhodobého charakteru a dosud vynaložené prostředky nemají finanční návratnosti dle standardního hodnocení nákladů a výnosů; doposud se jednalo zejména o investici do přípravy a vybudování nezbytného zázemí, jež nebude sloužit pouze městu Litoměřice, ale jeho dopad je celé území ČR a potenciálně i Evropy. Návratnost se tedy očekává spíše ze spin-off projektů, využití know-how v dalších projektech, rozvoji nových technologií apod. V dlouhodobém horizontu se bude jednat o dopad na snížení emisí, zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie, snížené závislosti na dovozu paliv, posílení konkurenceschopnosti domácích firem a VV institucí atd. Cílem projektů je mimo jiné vyhodnotit, za jakých podmínek se vyplatí určité zdroje realizovat a poté přispívat k nákladově efektivním řešením při zohlednění další, ne striktně ekonomických či finančních aspektů investic do energetické transformace. |
| Plánujete aktivitu/projekt dále rozvíjet/udržovat? | Zcela jistě ano, minimální horizont je 15 let, aktivity je v plánu nadále rozšiřovat i mimo území města Litoměřice. |
Média, propagace |
|
| Jakým způsobem probíhala komunikace s médii a jaké byly mediální výstupy? | Projekty jsou dlouhodobě komunikovány s veřejností s využitím standardních nástrojů vč. přímé komunikace s občany, k čemuž byla v řadě případů využita i platforma Národní sítě Zdravých měst ČR. Téma je průběžně medializována v televizi, rozhlasu, tištěných a elektronických médiích, sociální sítích apod. Je třeba zdůraznit, že komunikace musí být založena na systematickém přístupu, komunikační strategii a být profesionálně a dlouhodobě vedena. https://rin-gen.cz/ VIDEO ZÁKLADNÍ INFORMACE |
Aktéři |
|
| Název: | Univerzita Karlova - Přírodovědecká fakulta |
| IČO nebo jiný registrační údaj: | 00216208 |
| Adresa: | Albertov 6, 128 00 Praha 2 |
| Web: | https://www.natur.cuni.cz/ |
Další aktéři |
|
| Název: | Město Litoměřice |
| IČO nebo jiný registrační údaj: | 00263958 |
| Adresa: | Mírové náměstí 15/7 412 01 Litoměřice |
| Web: | https://www.litomerice.cz/ |
Název: | Česká geologická služba |
| IČO nebo jiný registrační údaj: | 00025798 |
| Adresa: | Klárov 3, 118 00 Praha 1 |
| Web: | http://www.geology.cz/ |
Název: | České vysoké učení technické v Praze - UCEEB |
| IČO nebo jiný registrační údaj: | 68407700 |
| Adresa: | Třinecká 1024, 273 43 Buštěhrad |
| Web: | https://www.uceeb.cz/ |
Název: | Geofyzikální ústav AV; Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem, Technická univerzita Liberec, Ústav geoniky AV, ústav struktury a mechaniky hornin AV, Energie Holding, a.s. |
